• Zákon o bankách

Česká republika v Evropské unii

V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské Unie jsou vklady klientů v pobočkách zahraničních bank, jejichž mateřská společnost má sídlo v zemích Evropské Unie, pojištěny u systému pojištění vkladů působícího v sídle mateřské společnosti. Zahraniční banka je povinna poskytnout vkladatelům informace o systému pojištění vkladů, včetně výše a rozsahu krytí poskytovaného systémem pojištění vkladů, jehož se banka a její pobočky účastní. Tyto informace musí být poskytnuty srozumitelným způsobem.

Česká republika vstoupila dne 1. 5. 2004 do Evropské unie. Od tohoto dne nabyla účinnost příslušná ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb., týkající se jednotné bankovní licence v bankovním sektoru. Výhody jednotné licence využije všech devět poboček zahraničních bank, které působí v České republice. Přechod do režimu jednotné licence neklade na klienty těchto bank žádné požadavky. Vklady klientů u pobočky zahraniční banky s jednotnou licencí jsou pojištěny v rámci systému domovského státu. Podmínky pojištění vkladů těchto států vychází z požadavků práva Evropských společenství.

Podle zákona o bankách mohou tyto pobočky zahraničních bank připojistit pohledávky z vkladů na základě smlouvy s Fondem pojištění vkladů v České republice, jestliže je domovský systém pojištění pro vkladatele pobočky méně příznivý než pojištění pohledávek z vkladů podle zákona o bankách. Zahraniční banka je povinna poskytnout vkladatelům informace o systému pojištění vkladů, včetně výše a rozsahu krytí poskytovaného systémem pojištění vkladů, jehož se banka a její pobočky účastní. Tyto informace musí být poskytnuty srozumitelným způsobem.

Jednotná licence se týká členských států Evropské unie (27): SRN, Rakouska, Francie, Itálie, Dánska, Nizozemí, Belgie, Lucembursko, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Irska, Švédska, Finska České republiky, Slovenska, Slovinska, Polska, Maďarska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Malty, Kypru, Bulharska a Rumunska a také z členských států EFTA (European Free Trade Association Convention), které jsou součástí EHP (Evropský hospodářský prostori) Islandu, Lichtenštejnska a Norska (nikoliv Švýcarska) , a to na území všech uvedených států.